Alkehol - Česká beer-rocková kapela

Potřinácté se s  ALKEHOLEM vypijete do němoty a kromě zlatavého moku se tentokrát přidádá i klenot  z Moravy. Kapela po nevydařeném „Johoho!" se v několika číslech rozpomene na své lepší já. Víc než tupých pijáckých textů se to týká hlavně hudební stránky, kdy fanoušek bude ALKEHOL znovu jasně identifikovat. Pecky jako „S Chlas­tem se Nesmíš Srát" „V Teple v Pekle" a„Nebudem se Držet Zpátky" šlapou podle osvědčeného ALKEHOLOVého receptu, kdy kromě trefně mí­řeného refrénu hraje prim ústřední kytarová melodie. Přesto největší hity (pokud se o tom tak dá mluvit) se skrývají v lehce netradičním pojetí čtyřakordového rock'n'rollu. Je to dvoji­ce skladeb„Na Konec Světa" a„Pohádka". Prvně jmenovaná vzbudí pozornost v úvodní hvízdané pasáži, potěší i klidné sloky. „Pohádka" je vtip­nou variací na smyšlené světy princezen a krá­lů, odlehčení v podání španělek navíc pročistí v mnoha případech prvoplánovité punkové fofrovačky. Další zajímavosti už ale deska nepři­náší a ALKEHOL ve zbytku věcí opisuje sám sebe. Ne vždy je to ku škodě věci, ovšem hudební mo­tivy často ke dnu strhávají banální texty, které zacházejí na hranici lidské primitivity. Slogany typu„Hele vole dobrá zpráva, už jsem zlitej jako kráva" bych si dokázal představit na školních la­vicích pomocných ústavů, ovšem ne na deskách ALKEHOLU. Kapela v minulosti jasně dokázala, že i pivní rock se může dělat vtipně a s nadsáz­kou. Ve chvíli, kdy texty postrádají pravidelnost rýmu, se jedná o pouhé slovní slepovánky, které musí tahat za uši každého průměrného člověka. I když je nová deska „Pojďme se Napít" splně­ným reparátem po slabém „Johoho!" ještě není důvod k jásání. Kapela má na víc, a pokud si to přizná, možná zakope i válečnou sekeru.

David Havlena    ***

Zdroj: Spark 01/2011